Způsobilé náklady

Přímé náklady jsou způsobilé, jestliže splňují všechny následující podmínky způsobilosti. U nepřímých nákladů se neposuzuje způsobilost jednotlivého nákladu – má se za to, že tyto náklady vznikly a jsou způsobilé ve výši odvozené z podílu nepřímých nákladů na přímých nákladech bez nákladů na křížové financování stanoveného v grantové smlouvě a výši prokázaných způsobilých přímých nákladů projektu bez nákladů spadajících do křížového financování.

 

Obecné zásady způsobilosti

Časově: Přímé náklady jsou způsobilé, jestliže vznikly v době realizace projektu a jestliže byly skutečně uhrazeny mezi dnem předložení projektové žádosti a dnem předložení závěrečného vyúčtování projektu (nejpozději však 31. 12. 2015).

V případě osobních nákladů se za jejich vznik posuzuje den, kdy zaměstnanec odpracoval činnost, k níž se dané osobní náklady vážou. Vznik nákladu navázaného na dodání plnění od externího dodavatele je posuzován dvěma způsoby: jinak v případě dodavatelů, kteří jsou plátci DPH, a jinak u dodavatelů, kteří nejsou plátci DPH. U plnění, které poskytnul dodavatel, který je plátcem DPH, je rozhodující datum zdanitelného plnění uvedené na daňovém dokladu. U plnění poskytnutého neplátcem DPH je určujícím datum uskutečnění účetního případu. Toto datum ovšem nemusí být vždy na dokladu uvedeno. Pokud na dokladu není uvedeno, pak je za datum uskutečnění považováno datum vyhotovení účetního dokladu, které musí být na dokladu vždy vyznačeno. V případě, kdy jsou na dokladu obě data, je datum uskutečnění účetního případu prioritním údajem.

Věcně: Náklady musí být nezbytné pro realizaci projektu, musí mít přímou vazbu na projekt (tj. musí být vynaloženy na aktivity v souladu s obsahovou stránkou a cíli projektu) a musí být vynaloženy v souladu s principem hospodárnosti. Vodítkem pro posouzení hospodárnosti jsou přehledy obvyklých cen zařízení a vybavení nejčastěji pořizovaných v rámci projektů; resp. obvyklých mezd či platů pracovníků projektů. Výše cen a mezd, jež lze obecně považovat za obvyklé, jsou k dispozici v článku Obvyklé ceny na těchto webových stránkách. Odchylky od obecně vymezených obvyklých cen a mezd mohou nastat vzhledem ke specifickým potřebám konkrétního projektu.


Způsobilost v rámci jednotlivých kapitol rozpočtu projektu

1. Osobní náklady

  • Způsobilé jsou mzdové náklady na zaměstnance příjemce či partnera, kteří se aktivně podílejí na realizaci projektu;
  • kteří vykonávají činnost pro projekt na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo na základě autorské smlouvy a
  • jejichž výše odměny za odvedenou práci respektuje mzdy, příp. platy v místě a čase obvyklé. Výše mezd, jež lze obecně považovat za obvyklé.

Mzdovými náklady na zaměstnance se rozumí hrubá mzda, odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění a další poplatky spojené se zaměstnancem hrazené zaměstnavatelem povinně ze zákona. Způsobilými jsou ovšem pouze pouze ty náklady, u nichž platí, že je s konečnou platností kryje zaměstnavatel, tj. neexistuje u nich možnost, že by je jiný subjekt zaměstnavateli refundoval.

Práce vykonaná pro projekt bude u kontinuálních pracovních činností prokazována pracovním výkazem. U činností, které mají jednorázový charakter, postačí jiný doklad potvrzující odvedenou práci. Vzor pracovního výkazu je k dispozici v článku Pracovní výkaz.

Do osobních nákladů nepatří náklady na pracovníky, kteří vytvářejí technické zázemí projektu, např. účetní, vrátný, ostraha apod. Náklady na tyto pracovníky patří do nepřímých nákladů. Přesné vymezení těchto pozic je uvedeno v části nepřímé náklady v rámci tohoto článku (viz níže).

 

2. Cestovní náhrady

2.1. Cestovní náhrady pro zaměstnance českých subjektů
Způsobilé jsou náklady spojené s pracovními cestami zaměstnanců příjemce a zaměstnanců partnerů při zahraničních cestách, přičemž zaměstnancem se rozumí také osoba, která má s příjemcem, popř. partnerem uzavřenu dohodu o provedení práce či pracovní činnosti.

Veškeré cestovní náhrady spojené s tuzemskými pracovními cestami patří do nepřímých nákladů, proto je nelze zařadit do kapitoly Cestovní náhrady v rámci přímých nákladů.

Cestovní náhrady pro zaměstnance českých subjektů – členů realizačního týmu projektu (zaměstnanci příjemce a zaměstnanci partnerů) - je možno v rámci projektu poskytovat pouze podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Při vyúčtování pracovních cest se postupuje podle vyhlášky Ministerstva práce a sociální věcí, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad a výše průměrných cen pohonných hmot pro daný rok. Konkrétně pro zahraniční pracovní cesty se dále postupuje podle vyhlášky Ministerstva financí o základních sazbách stravného v cizí měně platné pro daný rok. Způsobilým nákladem je i kapesné, které může zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům při zahraniční pracovní cestě v cizí měně do výše 40 % stravného.

 

2.2. Cestovní náhrady pro zahraniční experty
Cestovní náhrady pro zahraniční pracovníky projektu patří v celé výši mezi přímé náklady. Tyto náhrady, tzv. „per diems“, kryjí náklady na ubytování, stravné a cestovné v ČR. „Per diems“ pro cizince v ČR se stanovuje podle sazeb EU publikovaných v poslední aktualizaci na stránce Evropské komise pro per diems. Dále je způsobilým výdajem výdaj za dopravu experta do ČR a zpět.

 

3. Zařízení a vybavení

Způsobilé jsou v rámci této kapitoly rozpočtu výdaje spojené s nákupem nového nebo použitého vybavení či zařízení hmotné povahy, které nepatří mezi odpisovaný majetek, nejsou nábytkem (vymezení v oddílu Křížové financování - viz níže) a nepatří mezi nepřímé náklady, dále odpisy vybavení zařízení, které nepatří mezi nepřímé náklady, a také veškeré výdaje na nehmotný majetek nebo jeho odpisy. Platí však, že způsobilým výdajem mohou být pouze odpisy z majetku ve vlastnictví příjemce či partnera, který nebyl zakoupený z rozpočtu projektu či jiné dotace.

Nákup jednotlivé položky zařízení nebo vybavení v rámci této kapitoly rozpočtu nesmí u položky hmotného majetku přesáhnout hodnotu 40 000 Kč. Neodepisované technické zhodnocení budov nesmí přesáhnout částku 40 000 Kč za jednotku majetku a kalendářní rok.

Také pro zařízení a vybavení musí platit, že výdaje musí být hospodárné. Výše cen, jež lze obecně považovat za obvyklé, jsou k dispozici v článku Obvyklé ceny na těchto webových stránkách. Odchylky od obecně vymezených obvyklých cen mohou nastat vzhledem ke specifickým potřebám konkrétního projektu.

Kromě výše uvedeného jsou výdaje na nákup použitého zařízení způsobilé, pokud splní také následující podmínky:

  • Použité zboží nebylo v průběhu uplynulých pěti let získáno prostřednictvím podpory z veřejných rozpočtů (zejm. státní dotace, podpory ze zdrojů EU, příp. z rozpočtu hlavního města Prahy);
  • Kupní cena použitého zboží nesmí přesáhnout jeho tržní cenu a musí být nižší než výdaje na obdobné, avšak nové zařízení.

Do této kapitoly rozpočtu nepatří náklady na spotřební materiál a na zařízení a vybavení sloužící k administraci projektu. Náklady na tyto předměty patří do nepřímých nákladů. Přesné vymezení těchto položek je uvedeno v části nepřímé náklady v rámci tohoto článku (viz níže).

 

4. Služby

Dodání služby musí být nezbytné k realizaci projektu. Předmětem nákupu v rámci kapitoly přímých nákladů Služby mohou být zejména:

  • zpracování analýz, průzkumů, studií;
  • lektorské služby;
  • školení a kurzy pořádané jinými společnostmi;
  • vytvoření nových publikací, školicích materiálů nebo manuálů, CD, DVD atd. (pozn.: nejedná se o nákup původních děl);
  • pronájem či operativní leasing zařízení či vybavení, které pro své zapojení do projektu používá cílová skupina;
  • pronájem prostor pro práci s cílovou skupinou (např. pronájem učebny, pronájem prostor pro chráněnou dílnu apod.).

Některé služby (zejména ty, které jsou spojené s vytvářením technického zázemí pro realizaci projektu) jsou zařazené do nepřímých nákladů. Přesné vymezení těchto služeb je uvedeno v části nepřímé náklady v rámci tohoto článku (viz níže).

 

5. Přímá podpora

Z rozpočtu projektu lze hradit výdaje spojené se zapojením cílové skupiny do projektu. Tyto náklady jsou spojené zejména se zaměstnáváním a vzděláváním cílové skupiny projektu.

Mezi tento typ nákladů patří zejména:

  • mzdové příspěvky cílové skupině, tj. mzdové náklady na klienty projektu, refundace mzdových příspěvků třetím osobám, vyplácení stipendií apod.;
  • jízdné, ubytování, stravné pro cílovou skupinu;
  • případné další příspěvky cílové skupině spojené se zpřístupněním asistentských, pečovatelských a jiných podpůrných služeb pro děti předškolního věku, seniory
    a osoby vyžadující zvláštní péči tak, aby se osoba jinak pečující o tohoto závislého člena rodiny mohla jakožto klient zapojit do aktivit projektu.

 

6. Křížové financování

Křížové financování je způsob doplňkového financování nákladů, které nespadají do okruhu výdajů podporovaných Evropským sociálním fondem. Smyslem křížového financování je umožnit v projektech realizaci aktivit, které spadají do oblasti pomoci Evropského fondu pro regionální rozvoj, nicméně jsou nezbytné pro činnosti podporované z Evropského sociálního fondu.

Při uplatnění křížového financování musí být splněny následující základní podmínky:

  • Celkem může být na jednotlivé prioritní osy doplňkovým způsobem využito maximálně 9 % jejich celkové alokace.
  • Na jednotlivý projekt může být doplňkovým způsobem využito maximálně 45 % jeho celkových přímých způsobilých nákladů.

Hlavní město Praha v textu výzvy k předkládání projektových žádostí stanoví:

  • maximální objem prostředků, které mohou být přiděleny na realizaci projektů;
  • maximální objem prostředků, které mohou být přiděleny pro křížové financování;
  • garantovaný podíl způsobilých nákladů projektu, které mohou být hrazeny z křížového financování;
  • maximální podíl způsobilých nákladů projektu, které mohou být hrazeny z křížového financování.

 

Garantovaným podílem se rozumí:
V případě, že projekt uspěje v rámci výběrového procesu a že jeho plánované náklady odpovídají aktivitám a respektují pravidla hospodárnosti, garantuje hlavní město Praha poskytnutí podpory i na navrženou část nákladů spadající do křížového financování.

 

Maximálním podílem se rozumí:
I když projekt uspěje v rámci výběrového procesu a jeho plánované náklady odpovídají aktivitám a respektují pravidla hospodárnosti, není garantováno, že podpora bude poskytnuta i na jeho část patřící do křížového financování nad rámec garantovaného podílu. Hlavní město Praha při poskytování podpory na negarantovanou část křížového financování musí zohlednit celkový objem podpory, který je k dispozici na křížové financování v rámci dané výzvy.

 

Projekt, jehož rozpočet přímých způsobilých nákladů obsahuje vyšší než garantovaný podíl křížového financování, může být podpořen pouze za splnění následujících podmínek:

  • podíl křížového financování na rozpočtu způsobilých nákladů projektu nesmí být vyšší než maximální podíl stanovený v textu výzvy;
  • prostředky vymezené na křížové financování, které dosud nebyly přiděleny jiným projektům, dostačují na pokrytí potřeb křížového financování projektu.

V případě, že prostředky vymezené na křížové financování v rámci dané výzvy, které dosud nebyly přiděleny jiným projektům (resp. projektům s vyšším bodovým ohodnocením v rámci výzvy), nedostačují ani částečně na pokrytí potřeb křížového financování projektu (nad rámec garantovaného podílu), může být tento projekt podpořen pouze v případě, že chybějící prostředky křížového financování nebudou zařazeny do rozpočtu projektu a žadatel je nahradí vlastními zdroji, příp. jinak.

Projekt, jehož rozpočet způsobilých nákladů počítá s křížovým financováním ve výši nižší nebo stejné, jako je garantovaný podíl křížového financování, může být podpořen bez ohledu na objem prostředků určených na křížové financování přidělených jiným projektům. Tento garantovaný podíl křížového financování je zaručen pro každý projekt úspěšný v rámci procesu výběru.

 

Náklady spadající do křížového financování:

  • výdaje na nákup zařízení a vybavení hmotné povahy s dobou použitelnosti delší než 1 rok a pořizovací cenou nad 40 000 Kč, pokud splňuje následující podmínky:
  • musí se jednat o speciální vybavení nebo zařízení, které není možné pořídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než 40 000 Kč;
  • zařízení nebo vybavení musí být používáno k realizaci aktivit, na kterých se podílí cílová skupina (např. věda a výzkum, školení, výuka, praxe, práce, výcvik atd.);
  • výdaje na nábytek bez ohledu na výši pořizovací ceny;
  • stavební úpravy, které jsou rekonstrukcí nebo modernizací, pokud převýšily
    u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč, a jsou prováděny za účelem usnadnění přístupu a pohybu osobám zdravotně postiženým nebo úpravy výukových, tréninkových nebo pracovních prostor používaných na realizaci aktivit s cílovou skupinou;
  • pouze v rámci prioritní osy 2 výdaje na nákup nových nebo použitých vozidel upravených pro převoz zdravotně postižených, nákup nových nebo použitých vozidel za účelem úpravy pro převoz zdravotně postižených, příp. na úpravu vozidel pro převoz zdravotně postižených.

 

Nábytkem se bez ohledu na velikost a účel použití rozumí:

  • stoly, lavice, pracovní desky;
  • židle, křesla, pohovky, postele včetně matrací a roštů;
  • skříně, police, závěsné skříňky včetně kuchyňských, truhlice, botníky;
  • masážní či lékařské/nemocniční lůžko;
  • přebalovací pult; 
  • vestavěné skříně s pořizovací cenou do 40 000 Kč (vestavěné skříně s vyšší pořizovací cenou jsou technickým zhodnocením nemovitosti);
  • nábytkové stěny a podobné sestavy, paravány. 

 

Nábytkem nejsou:

  • textilní a jiné doplňky, které nejsou pevnou součástí nábytku a bez nichž je nábytek plně funkční (např. sedáky, lůžkoviny, ubrusy atd.);
  • podlahové krytiny včetně koberců bez ohledu na jejich velikost;
  • záclony a závěsy včetně zařízení sloužícího k jejich uchycení.

 

7. Nepřímé náklady

Nepřímými náklady jsou zejména náklady spojené s administrací projektu. Kromě administrace sem mohou být zařazeny také náklady, které souvisí s prací s cílovou skupinou, nicméně vznikají v rámci běžných činností organizace příjemce či partnera, a nelze je proto jednoznačně přiřadit k aktivitám projektu. Nepřímé náklady se neprokazují, jejich výše se odvozuje od přímých nákladů bez nákladů spadajících do křížového financování.

V rámci projektu se oprávněné nepřímé náklady vyjadřují v jednotkách procent vzhledem k celkovým způsobilým přímým nákladům bez zahrnutí nákladů na křížové financování.

U nepřímých nákladů se vždy má za to, že tyto náklady vznikly a jsou způsobilé ve výši odvozené z podílu nepřímých nákladů stanoveného v grantové smlouvě a výši prokázaných způsobilých přímých nákladů projektu bez nákladů na křížové financování.

Podíl pro nepřímé náklady může dosahovat maximálně 20 %. Výše podílu nepřímých nákladů na celkových způsobilých přímých nákladech bez nákladů na křížové financování je stanovena hlavním městem Prahou v rámci každé výzvy k předkládání projektových žádostí. Hlavní město Praha při stanovení závazného procenta vychází z vymezení nepřímých nákladů, z aktuálních cen na trhu a ze zkušeností s již realizovanými projekty podpořenými z Evropského sociálního fondu. Stanovený podíl (nebo podíly - může se jednat o několik limitů) jsou stanoveny fixně na celou dobu realizace projektu.

 

Vymezení nepřímých nákladů
Náklady zahrnované do nepřímých nákladů nemohou být vykazovány v rámci přímých nákladů projektu. Z hlediska typu nákladů mohou mezi nepřímé náklady patřit všechny typy nákladů (mzdové náklady, výdaje za faktury, výdaje za hotové atd.).

 

Mezi nepřímé náklady projektu patří:

- Náklady na odměňování pracovníků, kteří vykonávají v rámci organizace příjemce či partnera aktivity:

  • vedení účetnictví včetně vedení mezd pracovníků;
  • vedení rozpočtu;
  • personalistika;
  • zajištění školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v režimu stanoveném právními předpisy ČR;
  • zajištění ostrahy;
  • zajištění úklidu;
  • zajištění opravy a údržby zařízení a vybavení a využívaných nemovitostí;
  • zajištění publicity pomoci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006), včetně monitoringu tisku, (např. inzerce, pronájem prostor pro tiskovou konferenci, občerstvení na tiskovou konferenci, výroba propagačních předmětů, letáků apod.), s výjimkou případů, kdy jsou opatření publicity hlavní činností projektu (zejména u projektů zaměřených na změnu povědomí cílové skupiny apod.);
  • správa počítačových sítí a internetových stránek, včetně jejich aktualizace;
  • zajištění vstupních lékařských prohlídek;
  • zajištění kopírování;
  • zajištění tisku pro administraci projektu a pro publicitu.


- Cestovné:

  • veškeré cestovní náhrady spojené s vnitrostátními pracovními cestami (není rozhodující, jakým dopravním prostředkem se cesta uskutečnila - např. služebním nebo soukromým vozidlem, hromadnou dopravou, taxi aj.;
  • veškeré náklady na provoz vozidel k vnitrostátním cestám;
  • cestovní náhrady spojené s pracovními cestami, jejichž cílem bylo zajištění publicity pomoci z ESF, a to jak tuzemské, tak zahraniční pracovní cesty. 


- Zařízení a vybavení:

  • náklady nákup papíru (včetně bloků), materiálu na laminování, psacích potřeb, kancelářských sponek, šanonů, desek na dokumenty, CD, DVD, audiokazet, videokazet a disket jakožto nosičů dat (bez ohledu na jejich využití v projektu, tj. zda jsou nezbytné pro administraci projektu či pro cílovou skupinu);
  • náklady na spotřební a kancelářský materiál (jiný než v předchozí odrážce) určený pro administraci projektu (nikoli materiál pro cílovou skupinu projektu);
  • náklady na pořízení zásob či materiálu pro zajištění občerstvení pracovníků projektu nebo cílové skupiny;
  • náklady na čisticí prostředky a nástroje, resp. přístroje (s výjimkou případů, kdy je pro své zapojení do projektu využívá cílová skupina);
  • odpisy budov využívaných pro projekt;
  • odpisy zařízení či vybavení, které slouží k administraci projektu (tj. nepoužívá ho pro své zapojení do projektu cílová skupina);
  • náklady na nákup zařízení a vybavení a spotřebního materiálu, které jsou pořizovány za účelem zajištění publicity pomoci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006).

- Náklady na nákup služeb, jejichž předmětem je:
  • nájemné za prostory využívané k administraci projektu (včetně publicity projektu), nikoli k práci s cílovou skupinou (např. kancelář projektu);
  • nákup vody (vodné, stočné), paliv a energie, v prostorech využívaných k realizaci projektu;
  • internetové a telefonické připojení, fax, poštovné, dopravné, balné;
  • vedení účetnictví včetně vedení mezd pracovníků;
  • vedení rozpočtu;
  • daňové a právní poradenství a konzultace;
  • zajištění personalistiky;
  • zajištění vstupních lékařských prohlídek;
  • zajištění školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v režimu stanoveném právními předpisy ČR;
  • nájem či operativní leasing zařízení či vybavení, které slouží k administraci projektu (tj. nepoužívá ho pro své zapojení do projektu cílová skupina);
  • zajištění opravy a údržby zařízení a vybavení a využívaných nemovitostí;
  • zajištění publicity pomoci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006), včetně monitoringu tisku, (např. inzerce, pronájem prostor pro tiskovou konferenci, občerstvení na tiskovou konferenci, výroba propagačních předmětů, letáků apod.), s výjimkou případů, kdy jsou opatření publicity hlavní činností projektu (zejména u projektů zaměřených na změnu povědomí cílové skupiny apod.);
  • správa počítačových sítí a internetových stránek, včetně jejich aktualizace;
  • kopírování
  • tisk pro administraci projektu a pro publicitu;
  • bankovní poplatky včetně bankovních poplatků za mezinárodní finanční transakce (zahraniční platby, výběry hotovosti v zahraničí, konverzní poplatky atd.);
  • realizace výběrových řízení nezbytných pro projekt (inzerce, poradenství atd.);
  • notářské a správní poplatky nutné pro realizaci projektu (např. ověřování dokumentů atd.);
  • úklidové a čisticí služby;
  • ostraha a pojištění majetku využívaného k realizaci projektu.

 

Podrobnější informace jsou k dispozici v Projektové příručce OPPA, která je k dispozici v sekci Dokumenty na těchto webových stránkách.

 

<< Zpět